Muži 2025/26
Mužská složka nevstoupila do sezóny 2025/2026 zrovna podle představ. Hned v prvním kole hradecký celek narazil na čerstvě extraligové Mnichovice. Ačkoliv by se dalo očekávat, že nováček soutěže bude tahat za kratší konec, Mnichovičtí dokázali, že do nejvyšší ligy patří. Hradec v zápase po celou dobu pouze dotahoval (Mnichovice-Hradec 6:2).
Skutečnou gólovou přestřelku jsme pak mohli vidět v Rakovníku, kde v součtu padlo neuvěřitelných 18 branek. Vyšší počet gólů měl ale bohužel na svém kontě soupeř (Rakovník-Hradec 11:7). Po těchto dvou relativně vyrovnaných zápasech přišla vlna tvrdých porážek. Proti týmům jako Slavia, Litice nebo Bohemians Hradec kvůli slabšímu nasazení a chybějícím zkušenostem nedokázal konkurovat – všichni tito soupeři zvítězili s minimálně pětigólovým odskokem(Bohemians-Hradec 11:1, Hradec-Litice 2:7, Slavia Praha-Hradec 14:3).
Skutečnou škodou byl zápas s pražským týmem President, se kterým našemu celku utekly první body o jediný gól (Hradec-President 4:5). Nešťastnou tečkou se následně stal zápas s Hostivaří, v němž muži prohráli 5:0 a který zanechal silně negativní dojem pro další pokračování soutěže.
Hradec se tak po podzimní části usazuje na spodních příčkách tabulky.
Do jarní části sezóny jsme vstupovali se třemi body v tabulce. Cíl pro nás byl jasný a to uhrát další body a vyhnout se baráži. Oproti podzimní části sezony nás čekalo hned prvních 5 zápasů na domácím hřišti v Hradci. První zápas s pražskou Bohemkou byl velmi vyrovnaný a nakonec skončil výhrou 2:4 pro tým Bohemians. Výsledek nás určitě trochu mrzel, protože jsme sahali alespoň po remíze. Každopádně pro nás velmi dobrý vstup do jarní částí sezony. Další domácí zápas s Rakovníkem, kdy jsme opět předvedli velmi slušný a bojovný výkon, kde výsledek dopadl bohužel lépe pro soupeře a to 4:5. I po prohře panovala v týmu pozitivní nálada a věděli jsme že můžeme odehrát velmi vyrovnané zápas s týmy ze spodní části tabulky. Příští zápas na čekal soupeř z pražského Presidendu, kde jsme věděli, že je velká šance bodovat. Výsledek 3:3 byl spíše zklamání, protože jsme v zápase 2x vedli a nakonec jsme byli rádi, že jsme na konci zapasu vstřelili vyrovnávací gól. Náš herní projev byl velmi slušný a na další zápas s Hostivaři jsme si opět věřili a zápas chtěli vyhrát. Zápas se nám bohužel výsledkově nepovedl a padli jsme 3:7. I když zápas byl hokejově jinak velmi vyrovnaný, ale soupeř byl daleko víc produktivnější. Souboj o poslední místo v dalším zápase s Mnichovicemi byl velmi vyrovnaný a 2x jsme v zápase vedli. Bohužel ke konci jsme tahali za kratší provaz a soupeř nás přetlačil 2:3. Opět pro nás hořký výsledek zápasu i když jsme odehráli velmi vyrovnané utkání. Pak nás čekali zápasy s týmy ze špičky tabulky, pražská Slavie a plzeňský tým Litic, kde jsou týmy výkonnostně daleko odskočené a oba skončili prohrou. Z posledního místa tabulky základní části jsme se chystali na další 3 zápasy play out, kde jsme věděli, že stále máme velkou šanci vyhnout se baráži. Do play out jsme šli se sebevědomím, protože v základní části jsme odehráli velmi dobré a vyrovnané zápasy akorát jsme je nedokázali dotáhnout do vítězného konce. Tady za mne z nepochopitelného důvodu v nejdůležitějších zápasech sezony, šla naše herní výkonnost, bojovnost a chuť extraligu udržet, ohromně dolů. Začalo do domácí prohrou s Rakovníkem 4:8. V tu chvíli pokud bychom další 2 zápasy vyhráli, stále se vyhneme baráži. Bohužel to pokračovalo velmi slabým herní výkonem s Presidentem 3:5, kterému už “o nic nešlo”. Kde se úplně rozpadl náš herní systém a zápas připomínal, spíše partu lidí kteří se po roce potkali s hokejkami na hřišti a nedokázali si přihrát, zpracovat balonek, natož předvést nějakou hokejovou akci. Výkon za mě opravdu tragický.. Poslední zápas s Mnichovicemi který dopadl 6:3 pro soupeře, kde z 10 lidí na hřišti mi přišlo, že chtěla hrát tak polovina týmu, jen odrážel velmi špatně výkony minulých zápasech. V baráži nás čekalo víkendové dvoukolo s vítězem první ligy, Kadaní. Velmi nehokejový soupeř, který nás v prvním zápase dokázal porazit 4:3 i když jsme v poločase ještě vedli 0:3, je pro me absolutně nepochopitelný a jen ukazuje na to jak špatné jsme odehráli všechny poslední zápasy od začátku play out. Poslední zápas, kde jsme stále mohli extraligu udržet, ale jen jsme remizovali 5:5 i když zápas jsme v jedné chvíli vyhráli 5:2 jen stvrdil opravdu chabé výkony celého týmu. A bohužel jsme z extraligy po velmi dlouhých letech spadli. Sezóna se z mé strany nehodnotí vůbec dobře a rozdělil bych ji na 2 části. Základní část, kterou jsme odehráli velmi dobře i když jsme téměř nebodovali. V každém zápas bylo vidět zlepší. Byla vidět bojovnost, chuť hráčů udělat v zápase něco navíc, něco pro tým a pro spoluhráče, nedat soupeři nic zadarmo a porvat se o výsledek do poslední chvíle. A druhou část od play out po baráž. Kde jak jsem už říkal, zápasy byly z naší strany velmi slabé a jen to potvrdilo, že sestup do první ligy nebyla náhoda. Chtěl bych článek zakončit pozitivně a proto si upřímně myslím, že do další sezony je na čem stavět a potenciál v mladém týmu určitě je a věřím, že se hokej v chlapské kategorii bude jen a jen zlepšovat. Za mně a za celý tým bych ještě chtěl poděkovat Martinovi Tomsovi. Který, posledním zápasem ukončil svoji velmi bohatou a úspěšnou hokejovou kariéru. A bude nás vést do další sezony, jako hlavní trenér.
Pevně věřím a doufám, že se co nejdříve do extraligy vrátíme a ukážeme že tam opravdu patříme.